automobily | motocykly | hobby | počítače a elektronika | zahradní technika | energievideo-foto-film | scooter | lodě | mobiltest

automobily              

12.1.2005

E-mail

Články v rubrice

Auto roku - model 2002 - Auto za milion
Auto roku - model 2002 - Rodinné automobily
Auto roku - model 2002 - Malé rodinné automobily

Citroen C2 - malý jenom vzrůstem
Světová premiéra - Roadster concept R
Nové Daewoo Lacetti
Vykradli vám auto a rozbili sklo?
Nové Audi A3
Renault - vítěz stále útočí
Pojedete do Londýna autem ?
Malé benzínové motory se budou vyrábět v Douvrinu
Nokian WR - expres zimních dálek
Chcete si koupit VW Caravelle ze summitu? Bez problému
Nové Berlingo vyjíždí
Aral má nové „super oleje“
Litá kola ProLine
Z žigulíka Chevrolet
Kabriolet New Beetle
Renault v Evropě – vítězné tažení 
HYUNDAI ACCENT
Opel Vectra - bezpečnost a komfort
Francouzi útočí – část III. Citroen C3
Zajímavosti z Autotecu
Francouzi útočí - 2.  Malé rodinné automobily.
Francouzi útočí - 1.  Malé rodinné automobily.
Daewoo Lanos
Spanilá jízda nové Thalie
Vivat Vivaro
Fabia zvítězila potřetí
Xsara Picasso HDiVancoWinter - posouvání hranic možností
Bude Superb bomba?
Citroen C3 návrat silné osobnosti
BMW a jeho nová „sedmička
Auta pro jachting
Kvalitně nemusí znamenat draze, aneb výfuky od Pařízků
Jaguar XJ6 3.2 Business Club

Tipy ze serveru

Jedete do Chorvatska s lodí?
Motocykly KYMCO
Minolta DIMAGE 7
BMW F 650 GS

Motorové pilyMountfield věří ve své    výrobky
Mulčování
zajímavá alternativa
Motorové  sekačky s pojezdem

Voigtländer
Olympus Camedia E-10
Kabely Profigold
Dálkový ovladač snů
Voigtländer
Jaguar XJ6 3.2
Auta pro jachting
Výfuky od Pařízků
Onkyo TX-DS 57
Filmový skener Kodak RFS 3600

USB - dobré řešení

Motorové pily

Motorové lodě
Nafukovací čluny
Vodní skútry
Plachetnice

 

 

 

 

Zimní rizika na silnici

Zima nepatří mezi roční období, které by motoristé zrovna milovali. Silnice v těchto měsících nabízejí rozmanitou škálu povrchů od ledového zrcadla, přes uježděný sníh, až po břečku a bláto. K tomu se ještě přidávají velmi krátké dny, snížená viditelnost a dopravní zácpy při cestách z hor.

Střídání ročních období je zákonem, který znají už malé děti, přesto mnohé dospělé řidiče příchod zimy stále překvapuje. „Každý rok když začne sněžit, pozorujeme prudké zvýšení počtu nehod. To je vždy obrovský nárůst nehodovosti, řádově na dvoj- i trojnásobek obvyklé nehodovosti,“ říká mluvčí semilské policie Soňa Šídová.

Jaké jsou příčiny zvýšené nehodovosti v zimě? Na prvním místě je samozřejmě stav vozovky. Brzdná dráha je na sněhu nebo ledu několikanásobná oproti suché vozovce a vozidlo je hůře ovladatelné. Pokročilé elektronické systémy ve voze jako ABS nebo ESP pomáhají řidičům zvládat těžké situace, ale fyzikální zákony platí pro každého. Přiměřená rychlost, dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla
a správná řidičská technika jsou na zimní silnice to nejlepší.

Každoročně se opakují stížnosti řidičů na práci silničářů. „Nemůžeme být prostě všude naráz. Máme na starosti údržbu asi 2400 km silnic
a k dispozici pouze 110 mechanismů (aut, sypačů, pluhů, ale i traktorů nebo fréz…). Zákon stanovuje priority údržby silnic. První na řadu přicházejí komunikace 1. třídy, většina 2. tříd, ale i místní  komunikace, např. k nemocnici, hasičům atd. Je prostě evidentní, že na méně důležitější komunikace se dostane později,“ objasňuje Petr Erban, ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje.

Nepřítelem silničářů je zastaralá technika a nedostatek náhradních dílů, ale za mnoho problémů si mohou sami řidiči. V lyžařských střediscích chtějí ušetřit za placené parkoviště, parkují po stranách už tak úzkých cest
a zablokují silničářům průjezd. Na zimu jsou lépe připraveni obyvatelé horských oblastí, které sníh nepřekvapí. „Mají lepší technickou výbavu, protože často vozí lopaty, používají zimní pneumatiky, vozí řetězy a umějí je nasadit. Lidé z měst jsou někdy hrozně „naivní“ a přitom umínění, přesvědčeni, že jim nemůže vzniknout žádná komplikace a pak se stávají zárodky velkých problémů,“ podotýká Petr Erban.

Zima však přináší další rizika, která si už uvědomujeme mnohem méně. Zasněžená horská krajina je sice romantická, ale velká bílá plocha, zvláště za slunečného počasí, odráží mnohem více světla a při delší jízdě zasněženou krajinou je proto třeba počítat s vyšší únavou zraku a horší adaptací vidění na tmavších úsecích trasy nebo po setmění. 

Jízda v zimních měsících nutí řidiče používat v automobilu topení. Teplo ve voze přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti. Proto je vhodné občas zastavit a projít se na vzduchu, nebo alespoň otevřít okénko. 

Stav vozu a zejména kvalita pneumatik jsou kapitolou samu pro sebe. „Zimní pneumatiky jsou absolutní nezbytností. Řidiči nemohou blokovat ostatní jen kvůli tomu, že nejsou schopni včas vyměnit obutí. Letní pneumatiky opravdu nejsou uzpůsobené pro jízdu na ledu. Nejde jen
o vzorek, ale také o složení materiálu,“ vysvětluje Miloslav Pořádek z Ústavu silniční a městské dopravy. „Nejhorší jsou řidiči, kteří v zájmu jakési úspory dávají třeba jen dvě zimní gumy na přední hnací kola a vzadu nechávají letní - takové auto je strašně záludné, snad horší, než auto jenom na letních gumách,“ doplňuje policistka Soňa Šídová.

Náležitou pozornost je třeba věnovat přepravě lyží. Nejméně vhodné je přepravovat lyže v kabině vozu. V případě nehody se volně poletující lyže a hole mohou stát vražedným nástrojem. Jediný spolehlivým způsobem přepravy je atestovaný a správně namontovaný střešní nosič. „Určité nebezpečí vzniká u magnetických typů nosičů. Málokdo takový nosič na horách nechá na střeše, aby ho někdo neukradl. Střecha namrzne a při cestě zpět je magnetická síla kvůli námraze menší a při vysoké rychlosti nebo nárazu se může uvolnit nebo odlétnout,“ upozorňuje Petr Šedivý z ÚSMD.

Víte že:

pro jízdu na sněhu hustíme pneumatiky o cca 0,2 baru více než v létě?

v zatáčce zůstane vůz řiditelný, jen pokud nejsou kola zablokována?

při vyjetí z hlavní, obvykle posypané silnice, se můžete dostat na vedlejší, která obvykle bývá daleko hůře ošetřena?

náledí se nejčastěji vytváří na mostech, ve vyjetých podélných stopách a v lese?

v zimě se doporučuje udržovat odstup větší, než na suché vozovce, minimálně tolik metrů, kolik činí polovina vaší rychlosti v km? Každý metr odstupu navíc, zvyšuje vaši bezpečnost.

malé průzory v čelním skle nejsou pro bezpečný výhled z vozu zdaleka dostačující? Obětujte minutu navíc a odstraňte sníh nebo námrazu ze všech oken po celé jejich ploše. 

Rozhovor s Petrem Erbanem

ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje 

Co silničářům při práci nejvíce vadí?

Je to především evergreen špatně parkujících aut turistů v zimních střediscích a zastaralá technika. Typická situace – Mísečky. Auta u krajů uzoučké silnice. Argumenty bezohledných řidičů: Drahé přeplněné a špatně udržované parkoviště. A technika? 17 let staré Liazy, Tatry, problémy s náhradními díly…

Co říkáte výtkám řidičů na nepřipravenost silničářů?

Nemůžeme být prostě všude naráz. Máme na starosti údržbu asi 2400 km silnic a k dispozici pouze 110 mechanismů (aut, sypačů, pluhů, ale i traktorů nebo fréz…). Zákon stanovuje priority údržby silnic. První na řadu přicházejí komunikace 1. třídy, většina 2. tříd, ale i místní  komunikace, např. k nemocnici, hasičům atd. Je prostě evidentní, že na méně důležitější komunikace se dostane později.

Jak se díváte na chování řidičů?

Je obrovský rozdíl mezi chováním lidí z hor a výletníků z nížin. Horalé mají větší zkušenosti, určitý nadhled, zažité postupy pro chování na zimních silnicích. A mají i lepší „technickou výbavu“, protože často vozí lopaty, používají zimní pneumatiky, vozí řetězy a umějí je nasadit. Lidé z měst jsou někdy hrozně „naivní“ a přitom umínění, přesvědčeni, že jim nemůže vzniknout žádná komplikace a pak se stávají zárodky velkých problémů. 

Celkem dobrou zkušenost máme s řidiči drahých a služebních aut – ti přezouvají (služební řidiči automaticky, majitelé drahých aut proto, že si to bez problémů mohou dovolit a navíc jim to udělá jejich servis). Ale někdy jezdí až moc rychle, přesvědčeni o dokonalosti svých aut a pneumatik. 

Kde je největší problém s nehodovostí?

Na podhorských komunikacích, které přivádějí lidi z vnitrozemí do hor. Spousta řidičů se snad nedokáže mentálně vyrovnat s tím, že od Prahy na sever – Mladá Boleslav, Turnov a dál do hor - klesá teplota a přibývá sněhu. 

Jaké jsou nejnebezpečnější úseky?

Výjezdy z lesů, kde vítr namete na jinak třeba suchou nebo posypanou silnici sníh z polí, a mosty. Dnes se už stále více objevují automatické značky, které začnou blikat při vzniku nebezpečí náledí, běžné jsou modré kočičí oči na dělicí nebo vodicí čáře v úsecích zvýšeného rizika náledí.

Používají se ještě větrolamy?

Větrolamy se už skoro nepoužívají. Jejich údržba je náročná, kradou se
a dělají se za nimi zavěje. A také se dost změnily parametry dnešních komunikací - jsou mnohem širší. 


Rozhovor s mjr. Josefem Pomichálkem

vedoucí dálničního oddělení Poříčany, Policie ČR

Jaké nástrahy číhají na řidiče na dálnici v zimě, když sněží nebo je námraza?

Zimní období je pro řidiče náročné období, které působí i na jeho psychiku. To se pak odrazí i v jeho chování a pozornosti. Mění se teploty, povětrnostní podmínky nejsou dobré. Konkrétně je největší nástrahou přechod ze suché vozovky na mokrou nebo zledovatělou – například na mostech nebo nadjezdech. Při vysoké rychlosti je pomalá reakce a takový přechod většinou končí nehodou. Co se týče sněžení, je největším problémem rozhled a výhled do dálky. Sníh na světlech nebo sklech zapříčiní snížení dohledné dráhy. Pak je potřeba klást důraz na přizpůsobení rychlosti. Nejezdit tam, kam není vidět nebo alespoň pomalu. Problém je i v nepřehledných zatáčkách, které procházejí lesní porostem. Tam se povrch vozovky také dost mění. Taková místa jsou vyznačena výstražnými značkami. Výhled, rychlost a soustředění, to je nejdůležitější

Jak se nejlépe zachovat v případě řetězové havárie na dálnici?

Řidiči absolutně nerespektují fakt, že jsou v mlze nebo že je povrch dálnice mokrý či kluzký. Jedou a nesundají nohu plynu. K řetězové havárii dojde, když jeden z řidičů zaváhá a prudce sešlápne před překážkou brzdový pedál. Dojde ke smyku. Řidiči, kteří jedou za ním, nedodržují vzdálenost a bourají. Ani nestačí vylézt z vozu a zezadu do nich narážejí další a další vozidla. V bílé mlze dokáže málokdo včas reagovat. Proto bych chtěl šoférům doporučit, jak reagovat na situaci v mlze nebo havárii: Použijte na vozidle varovná světla, oranžové směrovky a eliminujte tak nehodu. V zimním období je vítr a mráz, při řetězové nehodě chce každý počkat uvnitř vozu
a čekat, co se bude dít. To je špatně, nejlépe je opustit vozidlo.

Máte nějaký konkrétní případ nehody způsobené kvůli zimnímu období?

Nebudu chodit daleko. 15. prosince loňského roku se přes Českou republiku přehnala sněhová bouře, na naší dálnici D11 trvala asi tři čtvrtě hodiny. Hlídky byly na dálnici a jezdily ke všem případům – takovou rychlostí, aby vozidlo zvládly. Na zapnutý maják málokdo reagoval a řidiči si neuvědomili, že je snížená viditelnost, že je povrch nebezpečný a klidně policejní auto předjížděli. Ten den se stávaly nehody i profesionálních řidičů, kteří dělali největší zlo. To potom slyšíte výmluvné řeči typu: Já jsem jel jen tolik a tolik kilometrů… Nikdo nebyl schopen vysvětlit, proč tedy naboural, když jel „jen“ tolik kilometrů, proč to nezvládl jako ostatní. Nikdo se nepřizná k vlastní chybě a svaluje to na povětrnostní podmínky. To je ale nesmysl. Řidič se má větru a počasí přizpůsobit. Ten den se nám převrátil kamion přes celou dálnici, kterou tak zablokoval. Řidiči nám pak nadávali, proč zdržujeme. Smutné na tom je, že 15. prosince při té bouři bylo nejvíce nehod profesionálních řidičů.

Jak se obecně nejlépe chovat když je na dálnici nasněženo nebo je pokrytá ledovkou?

To je zajímavá otázka, protože to, na co se ptáte, by se vůbec na dálnici nemělo stát. Dálnice je rychlostní komunikace, která musí být včas ošetřená. Pokud silničáři situaci nezvládnou, je potřeba vyhlásit kalamitní problém. Když ale řidič zvedne telefon a zavolá na linku policie, že třeba na pátém kilometru je jinovatka, okamžitě na to někdo zareaguje. Vedle všech pravidel pro jízdu, které jsme si na začátku řekli, je možné varovat i ostatní, buď tedy zavolat, aby byl problém vyřešen nebo jen rozsvítit varovná oranžová světla. Co je to ale platné, když řidiči jezdí, jako kdyby se nechumelilo a přitom se chumelí. Na to, že řidiči na varovná modrá nebo oranžová světla nereagují, jsme si už zvykli. Postavení dopravního policisty vůči řidičům je sníženo zákony.

Velkým problémem je tvorba sněhových jazyků…

Když do sněhového jazyku vozidlo najede, respektive jednou částí vozu, tak je druhá část v jiné rychlosti a auto se začne chovat jinak. Dojde ke smyku, zpomalení jen některých kol. Řidič, který na to není připraven, zazmatkuje
a stane se problém. Když už do něj řidič musí najet, tak alespoň celou šíří vozidla. Pokud najedu jen pravými koly, tak je na vozidlo na tuto stranu tlačeno. Největší problémy jsou s jazyky, které už nejsou jen formou navátého sněhu, ale jsou zledovatělé a tvoří se na nich další. Náhlé vjetí do jazyku vede k vyosení vozu a vyjetí mimo silnici. To je nebezpečné hlavně když jedou vozidla proti sobě.

Důležité jsou sněhové zábrany, které zabraňují tvorbě sněhových jazyků. Je jich ale stále méně…

Ubývají. Místo nich by se kolem silnic mohly zasít alespoň nějaké houštiny nebo keře, které zabrání navalení sněhu do vozovky. Vždyť každá silnice má své ochranné pásmo, kde by místo mizejících zábran mohla taková zeleň být. Zabránilo by to příčinám mnoha zimním nehod. Ale i jiných, auta, která vyjedou ze silnice bych v nich mohla relativně hladce uvíznout. Takové kosodřeviny by mohly být i v dělících remízech dálnic, zabránily by i oslňování dálkovými světly protijedoucích vozidel.

Co se děje na dálnici, když taje sníh? Jak konstrukce dálnice brání tomu, aby na vozovce zůstala voda?

Dálnice je vysvahovaná. Když taje sníh, tak vodu pobírají kanálové vpusti. Nebezpečná místa, kde je odtok horší, jsou označena značkami. Dálnice mají stavební parametry. Dálnice D1 se stavěla v roce, kdy se na to moc nedbalo. Dnes už by se tak postavit nemohla. V některých úsecích se tak může stát, že voda teče ne na strany, ale ve směru vozovky. Nové dálnice se staví v příčném svahu, aby voda dobře odtékala.

Jak se řidič může řídit ukazatelem větru? Proč mizí z dálnic?

To se zeptejte na ředitelství dálnic, proč mají před budovou ukazatel větru
a není na dálnici. Řidič se podle něho může řídit, pozná směr i intenzitu větru a může přizpůsobit jízdu. Zeptejme se ale, proč nejsou na dálnicích takové systémy, které s několikakilometrovým odstupem dají řidiči vědět, že se před ním něco stalo. Tak jak je to v Německu, Holandsku, Maďarsku… To by mělo být i na našich dálnicích. Financí na upozorňování řidičů je málo. Kdyby se na to více dbalo, nehodovost by se určitě snížila. Takhle se riskují životy pracovníků ředitelství dálnic, kteří umísťují před nehody ty mobilní světelné šipky. S dopravně-informačními konzolemi by se ušetřilo mnoho problémů a času.

Které chyby dělají řidiči při upevňování nosičů na lyže na střechu, k jakým nehodám dochází, když nosič „odlétne“?

Když si někdo koupí kvalitní auto, měl by si koupit i kvalitní nosič. Ať na něm převáží cokoli, musí se řídit podle návodu k upevnění. Co se týče špatného upevnění, s tím se tady setkáváme skoro každý den. Naštěstí nás minuly doby, kdy každý na střeše vozil z Prahy stavební materiály. To byly problémy na denním pořádku. Nejde jen o to, koupit si kvalitní výbavu
a lyže, člověk by měl zajistit i jejich přepravu, jinak nebude mít z dovolené nic. Pohled na nehodu zaviněnou nosičem, který odlétl a poškodil jiná vozidla, není nijak pěkný.


Rozhovor s ing. Petrem Šedivým

vedoucí zkušebny pasivní bezpečnosti Ústavu silniční a městské dopravy (ÚSMD) 

ing. Miloslavem Pořádkem

zástupce vedoucího zkušebny příslušenství motorových vozidel ÚSMD

Jaká výbava by neměla při jízdě v zimě na vozidle nebo ve vozidle chybět?

M. P.: Absolutní nezbytností jsou samozřejmě zimní pneumatiky. Řidiči nemohou blokovat ostatní jen kvůli tomu, že nejsou schopni včas vyměnit obutí. Zatím to není uzákoněné, ale je to velice vhodné, protože letní pneumatiky opravdu nejsou uzpůsobené pro jízdu na ledu. Nejde jen
o vzorek, ale také o složení materiálu. Vedle škrabky na okna a košťátka na sníh bych doporučil sněhové řetězy. Pokud jede řidič do horších podmínek, je dobré vizit s sebou i lopatku a lano.

 

P. Š.: Ani v zimě by neměl řidič zapomínat na dostatek benzínu v nádrži. Když se dostane do několikahodinové zácpy na dálnici, může mu při volnoběhu dojít benzín a může způsobit tvoření další kolony.

 

Pokud jedeme na dovolenou na hory, jaký typ střešního nosiče na lyže nejlépe použít? Jaký je nejbezpečnější?

P. Š.: První věcí, kterou by měl jakýkoli nosič mít, je schválení od Ministerstva dopravy – označením ATEST 8 SD a druhou nutností je návod shodný s daným typem nosiče. Vyskytuje se neustále mnoho neschválených výrobků, které nedoporučuji kupovat. Rakve se montují na střešní příčníky, dalším typem jsou příčníky, které se montují na podélné lyžiny a nakonec existují i magnetické nosiče. A který je nejvhodnější? Z hlediska pevnosti bych se přimlouval za ty podélné nosiče, ke kterým jsou přimontovány příčníky s nosiči na lyže. Co se týče speciálních příčníků, které se montují na střechu do žlábků, zde je třeba si uvědomit, že v zimě je auto často pokryto ledem - musí být montáž dobře provedena. Během cesty může led roztát a nosič se uvolní. Montovat nosič je třeba v klidu a za sucha a na cestách by se rozhodně neměl kvůli námrazám odmontovávat. Důležitá je
i údržba zámků. Určité nebezpečí vzniká u magnetických typů nosičů. Málokdo takový nosič na horách nechá na střeše, aby ho někdo neukradl. Střecha namrzne a při cestě zpět je magnetická síla kvůli námraze menší
a při vysoké rychlosti nebo nárazu se může uvolnit nebo odlétnout. Na montáž jakéhokoli nosiče je třeba dávat veliký pozor. I samotné lyže musí v nosiči držet – při nárazu mohou vylétnout a prorazit sklo auta před vámi. Schválený nosič vydrží, tedy nespadne z auta, při nárazu až do 8 g (jednotka tíhového zrychlení při nárazu), což je takový běžný náraz. U „rakví“ je třeba mít i dobře upevněný náklad, volně položené lyže nebo lyžařské boty mohou za jízdy narážet o stěny – v jednom testu nám náklad nahrnutý do přední části rakve celý nosič úplně ohnul, vyskočily zámky a rakev se otevřela.

 

Existuje nějaký „trik“ nebo prostředek, který zabrání námrazám na stěračích? Lze tomu nějak předejít?

M. P.: Napadá mě akorát speciální fólie, která se prodává právě proti tvoření námrazy. Musí být napnutá mezi zavřenými dveřmi a pod stěračemi. Může ale dojít k tomu, že jí odtrhne vítr. Když jsou stěrače zamrzlé celé, tak je hlavně nepouštět, jinak se spálí motorek.

 

Jaký typ tekutiny nejlépe použít do ostřikovačů? Co dělat, když voda v nádržce ostřikovače zmrzne?

M. P.: Záleží na předpokladu řidiče, do jakého mrazu chce vyjíždět nebo jak tuhá zima bude. Dnes se prodávají různé typy těchto tekutin, samozřejmě platí, že čím odolnější tekutina, tím lepší. Pokud voda v nádržce zmrzne, nezbude řidiči nic jiného, než automobil v garáži rozehřát a pokud takovou možnost nemá, může před jízdou nechat auto běžet na volnoběh několik minut až se motor zahřeje.

 

Jaké typy zimních řetězů dnes existují? Které nejlépe použít?

M. P.: Při nákupu je třeba dbát na rozměry řetězu a pneumatiky a také na schválení Ministerstva dopravy. Dobré je i zkusit si nasadit řetězy v podmínkách, kde to řidiči nečiní problémy než někde ve vánici na horách, kde jen horko těžko bude studovat návod. Když je kolo zapadnuté deset centimetrů do sněhu, těžko se řetězy nasazují. Je třeba myslet dopředu.  Řetězy musí být řádně napnuté, nesmí se stát, aby při jízdě narážely na karoserii. Musí se kontrolovat i jejich stav a nejezdit v místech, kde není sníh, protože se řetězy velice lehko opotřebují. Ojetá očka řetězu pak mohou prasknout.

 

Jaký je rozdíl mezi jízdními řetězy a tzv. vyprošťovacími? Jsou normálnímu řidiči k něčemu užitečné?

M. P.: Vedle vyprošťovacích řetězů existuje i tzv. „drapák“, tedy pákový mechanismus, který nadzvedne kolo. Vyprošťovací řetězy se ale nasazují až v případě, kdy má auto problémy. Užitečné budou v každém případě, nicméně jsou rozměrnější a těžší.

 

Je pravda, že se kotouče v zimě více obrušují - vlivem brždění, soli, posypu…

M. P.: Takhle přímo se to říci nedá, kotouč a brzdové obležení se v zimě více opotřebovaná, ale nehrozí nějaké nebezpečí. Problém je spíše v odstavení vozidla po zimě, kdy je podvozek a brzdy od soli – může dojít k různým korozím a vozidlu to rozhodně neprospěje.

 


Rozhovor s por. Soňou Šídovou

tisková mluvčí Policie ČR Okresní ředitelství Semily

 

Je zimní období z hlediska nehodovosti nějak specifické ?

Každý rok na začátku zimy, když začne sněžit, pozorujeme prudké zvýšení počtu nehod. To je vždy obrovský nárůst nehodovosti, řádově na dvoj
i trojnásobek obvyklé nehodovosti. Ale tak po dvou třech dnech jakoby si řidiči konečně uvědomili, že zima je opravdu tady, že to bude klouzat
a zklidní se, počet nehod klesne a drží se jen lehce nad celoročním průměrem, Nárazový nárůst nehodovosti ale zaznamenáváme vždy, když je delší dobu „klid“ a najednou, zejména přes noc, napadne hodně sněhu nebo namrzne.

 

Kde vidíte příčinu? Řidiči přece vědí, že je zima.

Řidiči si dost dobře neuvědomují, že prostě musí změnit návyky a styl jízdy jakmile začne sněžit a mrznout. Řidiči musí počítat s tím, že cesta, kterou normálně při suchém nebo mokrém povrchu ujedou za 30 minut, se v zimě
a na náledí může protáhnout až na hodinu i více – tak to prostě je!

 

Je nějaký rozdíl v nehodovosti podle typů silnic?

Co do počtu se nedá dělat příliš velký rozdíl mezi většími silničními tahy
a méně významnými či místními komunikacemi – je to celkem rovnoměrně rozložené. Na větších tazích jedou řidiči příliš rychle a potom jsou jejich havárie samozřejmě nebezpečnější, na malých komunikacích je to většinou nějaké vyjetí do příkopu, sněhové bariéry nebo boční střety v malých rychlostech, kdy se protijedoucí řidiči nedokážou v úzkém profilu bezpečně vyhnout.

 

Jaké jsou nejčastější druh nehody?

Smyk v zatáčce, vyjetí do příkopu, do stromu… Naštěstí to bývají většinou havárie v nižších rychlostech, takže valná část je tzv. plechařina.

 

Co si myslíte o zimních pneumatikách?

Situace se zlepšuje, protože lidé jezdí stále lepšími a dražšími auty, a tak mají i na dobré gumy. Obecně se dá říci, že existuje rozdíl mezi řidiči z hor a z vnitrozemí: Lidé na horách na samém začátku zimy automaticky přezují, protože jinak tady nevyžijí! Samozřejmě existují výjimky, ale obecně lidé z hor vědí, co zima dokáže, jak rychle se počasí mění z pohody v kalamitu. To si lidé z vnitrozemí a velkých měst často neuvědomují.

Zda si pořídím sadu zimních pneumatik a přezuji - to si musí každý zhodnotit sám. To je otázka vlastní bezpečnosti a bezpečnosti rodiny. Nejhorší jsou kombinující řidiči, kteří v zájmu jakési úspory dávají třeba jen dvě zimní gumy většinou na přední hnací kola a vzadu nechávají letní - takové auto je strašně záludné, snad horší, než auto jenom na letních gumách.

 

Co je v zimě nejnebezpečnější?

Namrzlá „černá“ vozovka, kdy se špatně pohledem poznává, že už to není mokrý asfalt, ale tenoučká vrstva ledu či námrazy. Ta vzniká často na větrem vyfoukané silnici. Hodně problémů způsobují vyjeté koleje, ty dokážou být strašně záludné – jakmile se vytvoří hluboké podélné koleje, je třeba jet velmi pomalu mimo tyto koleje a při vyhýbání skoro nebo úplně zastavit. Koleje dokážou roztočit auto do hodin i ve velmi malé rychlosti.

 

Může řidič něco sám dělat pro bezpečnost?

Řidiči mohou nahlásit na linku 158, že některý úsek je extrémně nebezpečný, například lokálně namrzlý kus jinak pouze mokré vozovky. Dispečink linky 158 tuto informaci rychle předá na patřičná místa – silničářům a dopravní policii.

Ale pozor! Linku 158 je třeba používat s rozmyslem a v žádném případě nevolat kvůli tomu, že někde v lyžařském středisku není protažená cesta k hotelu ve stráni!

 

Aral, dejte přednost bezpečnosti!

                                                                    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další články v rubrice automobily: