Panasonic  Lumix FZ 20
všeuměl za dobré peníze

Jsou digitální fotoaparáty, které jsou, až na malé výjimky, schopny zvládnout se ctí situace, které jsou jinak výhradně doménou jednookých zrcadlovek. A právě k nim patří i Panasonic Lumix DMC – FZ 20. Má totiž takřka vše co je nutné k práci ve velmi náročných podmínkách. Přitom je k tomu relativně dost kompaktní.

Základem k úspěchu je objektiv

Objektivy Leica budí již po desetiletí u generací amatérů i profíků ty nejlepší pocity a jsou synonymem pro absolutně nejvyšší kvalitu. A právě ten, kterým je osazen DMC FZ20 patří k tomu naprosto nejlepšímu co je možno v této kategorii koupit. Tento Vario – Elmarit má velmi příjemnou  „profesionální“ světelnost 2,8 v celém rozsahu.  Je úžasný zvláště pro milovníky „dlouhých skel“, protože jeho ekvivalent se rovná ohniskové vzdálenosti 36-432 mm u kinofilmu. Nebudu zabíhat do detailů, ale každý, kdo déle fotí si velmi snadno představí jak dobrá je „čtyřistatřicítka“ se clonou 2,8. Na druhé straně zoomu je to  trochu slabší, a to 36 mm. Je to sice ohnisková vzdálenost, která byla největším hitem ve čtyřicátých letech minulého století a Lumixu by slušel objektiv širší. Na druhé straně však by tím musela být pravděpodobně konstrukčně zkrácena ohnisková vzdálenost teleobjektivu, protože vždy je něco za něco. A vyřešení širšího záběru není žádný problém, protože se dá vyřešit pomocí širokoúhlé předsádky. 

Moderní řešení má jméno předsádka

Pamatuji na doby, kdy předsádka byla něco jako náhražka, něco pomyslně nepatřičného co bylo spíše vnímáno jako nouze. Dnes je tomu naprosto jinak, protože dobře opticky vypočítaná předsádka má relativně velmi malou ztrátu kvality obrazu a oproti konvertorům pro zrcadlovky s výměnnými objektivy dvě naprosto zásadní výhody. První je absence ztráty světelnosti /předsádky mají v principu stejnou světelnost jako původní objektiv na rozdíl od konvertorů, které mají ztrátu jednu až dvě clony/ Druhou nezanedbatelnou výhodou je, že každá předsádka je uzavřenou optickou soustavou bez jakékoliv elektroniky a pohyblivých mechanických prvků . Naopak konvertory, které se instalují mezi tělo a objektivy musí být dvakrát mechanicky spojeny, a také musí mít adekvátní propojení elektronického řízení objektivu.


Nejen Panasonic, ale i několik dalších výrobců  dnes umí širokoúhlé  předsádky, které za pár vteřin z vaší „efzet dvacítky“ udělají  fotoaparát se „superširokáčem“ v ekvivalentu na kinofilm i výrazně méně než 28 mm. Sympatické je, že v podstatě bez ztráty světelnosti a především bez viditelného úbytku kvality obrazu. Na dvacítku však můžete mimo  širokoúhlé předsádky použít i velký sortiment tele předsádek. Pakliže se vám zdá, že více než čtyřstovka na vašem Panasonicu není ještě to ono, můžete jejich pomocí prodloužit ohnisko až 2,2 krát s vynikající  novinkou japonské firmy Raynox. Výsledná ohnisková vzdálenost, kterou je  necelá tisícovka je už opravdu extra třída.

A právě v tomto případě jste na tom paradoxně podstatně lépe než s klasickou jednookou digitální zrcadlovkou. A to proto, že ke světelnosti 2,8 u obdobné ohniskové vzdálenosti  se nelze dostat, jelikož na trhu obdobný objektiv není. Pro zajímavost, za ještě o clonu horší by bylo nutno dát obrovský „balík“. Tedy konkrétně 250 až 300 tisíc Kč !!!. Samozřejmě to není zcela srovnatelné, protože Panasonic má menší čip než digitální zrcadlovky Nikon či Canon, ale na druhé straně to svědčí o značných možnostech tohoto přístroje.

Stabilizátor MEGA O.I.S. 

Velmi dlouhá ohniska mají jednu nevýhodu a tou je stabilita obrazu při fotografování.  A tady je další kouzlo „dvacítky“. Kvalitní optický stabilizátor Mega O.I.S./Optical Image Stabilizer/ umožňuje pracovat s časy minimálně o dva stupně nižšími než je tomu bez jeho použití. Má dva režimy. Jednička je v „akci“ stále zatímco druhý mód jen v době expozice. Ve spojitosti s výborným světelným zoomem Leica je perfektním nástrojem.

Ovládání

Filozofie ovládání přístroje je  obdobná jako u profesionálních přístrojů. Mimo plně automatického programu, který si sám určuje clonu i čas má i volbu priority času a clony. Dá se ovládat i zcela manuálně. Vybaven je i programovými  automatikami -  makro / portrét / sport / krajina / noční krajina / švenk pro sport / noční portrét / ohňostroj / párty / sníh / videoklipy (na otočném voliči programů)

V praxi 

Lumix FZ20 je výborným  přístrojem především díky skvělému objektivu Vario Elmarit. Kdyby se vyráběl obdobný objektiv na jednooké zrcadlovky, pak by nepochybně patřil díky svým parametrům i v této oblasti k absolutní špičce. Jak již bylo řečeno v první části recenze, neobyčejně vhodný je nejen pro většinu tzv. vážných amatérů, ale dal by se použít bez problémů i pro běžné profesionální práce. Silný je především v oblasti dlouhých ohnisek, kdy zvláště s použitím kvalitních tele předsádek vytváří nedostižnou kombinaci délky ohniska a velmi vysoké světelnosti. Díky těmto vlastnostem je velmi vhodný například na fotografování zvířat ve volné přírodě, motorismus či letectví a všude tam kde se nemůžete dostat do blízkosti vámi vybraného objektu.

Tělo je dosti robustní a ve vypnutém stavu i velmi kompaktní, což je přednost především pro ty, kteří mají svůj přístroj stále u sebe. Velmi přehledně je řešeno menu základní činnosti - s ním pracujete i bez studování manuálu. Nemusíte si tedy jednotlivé úkony pamatovat, což v praxi velmi urychluje a usnadňuje práci.

Velmi dobrá je i obrazová kvalita a ukládání snímků. Citlivost 80 až 400 by mohla i vyšší.

To jediné co mně osobně ze začátku  u dvacítky vadilo, je elektronický hledáček. Je to zřejmě profesionální deformace, protože ve všech směrech pracuje zcela normálně a pohodově s absencí jakýchkoliv problémů. Na druhé straně, ten kdo si zvykl na optické hledáčky, které jsou běžné v profesionálních přístrojích, ten si samozřejmě na elektronické zvyká hůře. Jakmile však s dvacítkou pracujete delší dobu, přestanete tento fakt vnímat. 

Závěrem

Dobrý fotoaparát za velmi dobrou cenu. Tento „pětimegáč" je stále  horkým favoritem pro všechny, kdo nechtějí jednookou zrcadlovku. V této cenové třídě „18 000“ Kč  nemá dle našeho názoru srovnatelnou konkurenci. 

                                                                                      Petr Řezáč