Hobby a domácnost

Citrusovače – elektrické nebo mechanické? Aneb rozdíly, které jsme opravdu nečekali

Aktualizováno: 16.04.2012

Ovocné  šťávy, a to nejen z citrusových plodů se připravují již po staletí. Paradoxně v poslední době, kdy jsou supermarkety zásobeny značným množstvím i zaručeně 100% džusů se domácí příprava šťáv a džusů výrazně zvyšuje. Není divu. To, že konzervační látky, které v menší či větší míře musí v každé průmyslově vyrobené štávě být, nejsou tím pro organismus nejvhodnějším, už ví každé malé dítě. Druhým důvodem je fakt, že čerstvá šťáva má ihned po zhotovení mnoho vitamínů a minerálů, jejich část však poměrně brzy ubývá. Návrat k přírodním produktům je tak zcela logický i v této oblasti. Zvláště, když v současné době existuje mnoho více či méně komfortních „pomocníků“, kteří vám pomohou udělat lahodnou a především zdravou šťávu. Když už se ale rozhodneme, že toto téma se nás také týká pak nastane otázka. Má smysl investovat do zařízení větší finanční částku, nebo stačí levný plastový model, či je nejlepší mechanická klasika? Rozhodli jsme se tedy od jmenovaných systémů vyzkoušet jednotlivé typické zástupce. Zajímalo nás mimo jiné, zdali levné elektrické modely mají šanci uspět oproti těm často i mnohonásobně dražším. Velmi zvědaví jsme byli i na oblast mechanických modelů, zvláště proto, že jsme v minulosti často obdivovali pouliční prodavače v přímořských zemích jak brilantně „vycucají“ připravené pomeranče během pár sekund.

Jak jsme testovali
Když jsme připravovali metodiku a výběr modelů, usoudili jsme, že se vůbec nebudeme zaobírat tím, že mechanické citrusovače jsou absolutně jiné konstrukce než elektrické. Podstatná v tomto testu je pro nás pouze kvalita a množství šťávy, komfort provozu, snadnost čištění a samozřejmě i cena, tedy cena v souvislosti s užitnými vlastnostmi. A právě tady jsme byli výrazně nepříjemně překvapeni. Zklamání přišlo v podobě námi testovaných mechanických citrusovačů. Dopadly absolutně nejhůře z celého „startovního pole“. U jednoho modelu je překvapivé, že vzhledem k jeho vlastnostem je vůbec prodejný. Nicméně se nám zdá pravděpodobné, že tento model slouží u části zákazníků především jako zajímavá rekvizita v interiéru.

Jak pracují jednotlivé systémy.
Základem je citrus rozříznutý na půlky, které se zpracovávají samostatně. Levné elektrické lisy jsou většinou z plastu či v kombinaci  plastu a nerezu. K odšťavnění připravovaného citrusu dochází u levnějších modelů většinou otáčením odštavňovacího trnu nepravidelně oběma směry. Citrus přitom přidržujeme dlaní a intenzitu odšťavňování regulujeme přítlakem dlaně na citrus. U dražších  modelů se  odšťavňovací trn pohybuje pouze jedním směrem. Některé modely odšťavňují obdobně jako u levnějších modelů tlakem dlaně. Ty komfortnější mají nerezové „tvarované víčko“  opatřené pákou. Vlastní práce je pak o mnoho pohodlnější. Třetí systém má obdobné víčko jako komfortní modely elektrické. Základním rozdílem je však statický trn namísto točivého. Šťáva je lisována pouze tlakem. Záleží zde tedy především na konstrukci a účinnosti  pákového systému a na tvaru lisovacích prvků.

Petr Řezáč