Sport a zdraví

Kvalitní horská elektrokola – dražší a lepší

Aktualizováno: 16.06.2017

V oblasti elektrokol je pro letošní rok mnoho nových zpráv. Z těch hlavních však jen pouze dvě. Jak to již bývá, jedna dobrá a jedna špatná. Dobrá je, že technologicky je opět patrný pokrok a mnoho nových zajímavostí. Nejlepší motory se většinou ještě zlepšily a velkou revolucí prochází design. Zatímco v pionýrských dobách bylo v podstatě skoro jedno jak který model vypadá a podstatné bylo pouze jak to jede, dnes je z tohoto hlediska vše jinak. U těch nejznámějších a nejzajímavějších modelů už jde ve vzhledu mezi nejlepšími o poměrně velký boj. Vzhled začíná být jedním z hlavních ukazatelů pro celkovou orientaci při nákupu nového kola. Většina modelů je tak o mnoho zajímavějších než v minulých letech.
Ta špatná zpráva je, že dobrá kola jsou stále dražší. A často ale ne pro používání lepších a dražších komponentů, ale protože prostě elektrokola neuvěřitelně „frčí“

Klasické kapacity baterie již nestačí

Zatímco dříve byly obvyklé baterie o velikosti 8,8 Ah a ty nejlepší dosahovaly 11 Ah, dnes se standard posunul k třinácti ampérhodinám a čím dál více běžnější jsou sedmnáctky. Problémem je ale tuto objemově větší hmotu zabudovat tak, aby neutrpěl právě celkový vzhled kola. Některé modely však ukazují, že i tyto dvě protichůdné vlastnosti sladit lze poměrně úspěšně zabudováním baterie do rámu. Toto řešení má ale jednu negativní vlastnost. Pro vytrvalostní uživatele, kteří jezdí velmi dlouhé vzdálenosti a nechtějí po cestě dobíjet je přeprava náhradní baterie náročná. Je většinou dlouhá a úzká a nikam se rozumně nevejde. A tady je velmi výhodné řešení například s klasickou baterií Bosch. Vzhledové přizpůsobení k rámu je sice náročnější, ale náhradní baterii si můžete pohodlně vzít sebou, což jsme již také mnohokrát vyzkoušeli.

Jak testujeme

Uživatelsky. Jedna věc je co napíše výrobce modelu do technických vlastností a druhá jak se pak kolo chová na „trati“. Zvláště v kopcích je rozdíl často výrazný. Největší rozdíly jsou samozřejmě ve vlastnostech motorů. I když by všechny měly být limitované dle normy Pedelec. Tedy maximální rychlostí 25 km/hod a výkonem 250 watů. I když to obecně všechny modely splňují v terénu i na silnici, vykazují menší a v některých případech i velké odlišnosti. Hlavní rozdíly jsou nejčastěji v kroutícím momentu a plynulosti. Ač by mělo platit, že čím vyšší je „krouťák“, tím lépe a dynamičtěji by měl překonávat motor výškové rozdíly, často tomu tak není. Tuto disciplínu měříme vždy na jednom a téže kopci pomocí satelitních rychloměrů. Vždy stejný jezdec vyjede daný kopec na všech testovacích kolech za sebou. Zúčastněni mají hmotnost zhruba od 65 do 100 kilogramů. Tentokrát jsme se více zaměřili na to zdali plná či částečná integrace motoru a baterie nesnižuje uživatelské vlastností. Tedy zdali se nezhoršil komfort či ergonomie jen proto, aby vynikl co nejpůsobivější tvar.