dovolte nám, abychom vás přivítali na stránkách nového serveru TravelTest. Nechceme být vyčerpávajícím zdrojem informací o cestování a možnostech dovolené, ale rádcem a pomocníkem na cestách.

Nabídka cestovních kanceláří je velmi široká, stejně jako je spousta míst, kam byste se možná rádi podívali. Jenže v katalozích cestovních kanceláří, stejně jako v průvodcích, nenajdete všechno. Řídit se nemůžete ani podle propagačních fotografií. Z vlastní zkušenosti jistě nejlépe víte, že nejlepší radu vám může dát ten, kdo již na místě byl nebo cestu absolvoval. Jenže není v silách jednotlivce, aby navštívil a prožil všechno.

Proto je tady TravelTest. Naše články a rady vycházejí z osobních zkušeností a zážitků našich redaktorů a spolupracovníků. Nepíšeme o všem, ale zato doufáme, že se na naše informace můžete spolehnout. Snažíme se dát přednost kvalitě před kvantitou.

Věříme, že vám informace z TravelTestu budou prospěšné a užitečné.

Vaše redakce

Po vodě západní Evropou - část 2.

Holandsko a Belgie

První noc v Holandsku jsme strávili v pěkné marině Watersportcentrum De Bijland na vybagrovaném jezeře, kam jsme odbočili z hlavního toku Rýna na ř.km 864,3. Po doplnění zásob v městečku Tolkamer a nafty u pumpy pro vodáky ve výjezdu z jezera opět vplouváme na rychle proudící veletok. Protože náš časový plán pro trasu Praha - Amsterdam má velkou rezervu, rozhodujeme se po studiu plavebních map pro delší ale zajímavější trasu po řece IJssel. Mimochodem pro plavbu v Holandsku jsou nepostradatelným pomocníkem plavební mapy pro sportovní a turistické účely, vydávané v tzv.serii ANWB - Waterkaarten pod označením dílů A až S. Tato serie pokrývá veškeré splavné řeky a kanály s podrobným vyznačením plavebních hloubek, podjezdných výšek mostů, plavební dráhy, kotvišť apod.

Po třech kilometrech odbočujeme vpravo , vlevo pokračuje Waal a po jedenácti kilometrech opět vpravo na IJssel v ř. km 879. Zde se Rýn opět dělí - vlevo pokračuje pod názvem Neder - Rijn. Říční kilometráž ve všech třech ramenech / Waal, Neder-Rijn a IJssel pokračuje stejnými kilometry jako Rýn.

Plavba po řece IJssel je klidná, není tak dopravně vytížena velkými loděmi a poměrně silný proud zvyšuje naši rychlost na cca 16 km v hodině. Míjíme malé vesničky s větrnými mlýny, kraj je plný zeleně a přeje nám konečně i počasí. Navštěvujeme města Deventer a Kampen před ústím řeky do vnitřního moře Ketelmeer. Na ř.km 1006 míjíme dvojici náměrových majáků pro kurz 101°, který je určen pro plavidla vplouvající do ústí řeky a obratem vlevo do protisměru vplouváme do soustavy jezer a kanálů, které zůstaly zachovány při vysušování obrovského území s názvem Flevoland a které nás dovedou do dalšího vnitřního moře u Amsterdamu. Tento úsek dlouhý asi 80 kilometrů se třemi plavebními komorami je po turistické a vodácké stránce velmi atraktivní. Je zde plno kotvišť v přírodě i ve městech, možnost vodního lyžování,pláže, koupaliště a ideální podmínky pro jachting. Kotviště jsou vybavena perfektním sociálním zařízením, přípojkami el.proudu a pitné vody a většinou i čerpadlem pohonných hmot.

Navštívili jsme město Elburg, město Harderwijk s překrásným mořským parkem a delfináriem, ochutnali místní specialitu uzeného úhoře a postáli u památníku J.A.Komenského v Naardenu. Potom nás bóje z prostoru jachetního přístavu Naarden vedou na IJsselmeer, musíme pokračovat severozápadně na isobatu 2 metry a z úrovně ostrova Pampus, kde je stará pevnost, nás z rozvlněného moře vede dvojice náměrových majáků kurzem 181o do přístavu v městečku Muiden.

Jeho prohlídka stojí za to. Krásný vodní hrad , historické plavební komory s otočným mostem z roku 1673, kavárničky na březích kanálu a komor. Posezení v kavárně přímo u plavebních komor s tradiční výbornou kávou a jablečným koláčem a sledování živého provozu - ročně zde propluje 36 tisíc jachet všech druhů - je balzámem pro vodáckou duši; zvlášť pro tu naši, která je deptána bolševickými vyhláškami již neexistujících ministerstev, které zakazují plavbu u nás skoro všude. Po přenocování v krásné marině pokračujeme dál přes historické plavební komory kanálem Vecht na Amsterdam-Rijn-Kanaal na který vplouváme deset kilometrů před přístavem Amsterdam. Přehledné číslované bóje nás zavedou do centra, kde nacházíme velmi pěknou marinu a předplácíme si několik dní kotvení. Pohledem do lodního deníku zjišťujeme, že jsme z Císařské louky v Praze upluli 1 188 kilometrů

Zároveň dochází v našem programu k jakési "říční pauze", protože Láďovi přijede rodina, postavíme stěžeň a další měsíc se bude plachtit po IJsselmeer. Ale zatím máme před sebou Amsterdam a každý den je vyplněn atraktivními prohlídkami města, muzeí, galerií, plavba po grachtech, námořnické obchody apod. Něco je také potřeba opravit na lodi takže o zábavu není nouze. Já odjíždím na měsíc domů a po návratu 2. září vyplouváme na další etapu směr Paříž.

Snažíme se najít co nejkratší trasu jižním směrem takže střídáme úseky malých klidných kanálů s plavbou po dopravních tepnách jako jsou Amsterdam-Rijn-Kanaal, Waal a Maas. Proplouváme Utrecht ´S Hertogenbosch, míjíme Eindhoven a kanálem Zuid-Willemsvaart a Wessem-Nederweert u Maasbrachtu vplouváme na Juliana kanaal. Ten nás dovede opět na řeku Maas přímo v překrásném městě Maastricht. Při této plavbě z Amsterdamu již přibývá plavebních komor a my si začínáme cvičit postupy při vplouvání a vyvazování, protože pohled na plavební mapu blížící se Francie říká , že brzo již nepůjde o desítky komor ale stovky. Poslední kotviště v Holandsku jsme vychutnali v marině St.Pieter na předměstí Maastrichtu. Po celou dobu další plavby jsme mnohokrát vzpomínali na perfektní služby pro vodáky ,na čistotu a úroveň sociálních zařízení a ochotu personálu marín, obsluh plavebních komor a zdvihacích mostů.

Tři kilometry za Maastrichtem, u obce Petit Lanaye, měníme výsostnou vlajku protože vplouváme do Belgie. Zároveň vyvěšujeme vlajku červenou s bílým čtvercem uprostřed, na jejíž nutnost nás upozornila obsluha tankovací lodě při doplňování nafty. Smysl této vlajky, kterou musí mít každá loď, se nám nepodařilo zjistit. Na plavební komoře Lanaye se přihlašujeme pro proplutí Belgie v úseku Lanaye - Jeumont. Vyplňujeme velký a dlouhý formulář, platíme 35 belgických franků a vplouváme na Canal Albert směr Liege, kde kanál končí a kde se vracíme na Meuse /v Holandsku Maas/. Okolní krajina už není tak udržovaná , přibývá průmyslu a tak kromě návštěvy města Namur s velkou pevností se moc nezdržujeme. Zajímavostí je ta skutečnost, že s přiděleným formulářem musí někdo z posádky na každé komoře vylézt až do velína, kde dostane razítko příslušné plavební komory a je zanesen do počítače. Naštěstí jsme v Belgii propluli těchto potvrzovacích komor jenom jedenáct.

V Namuru odbočujeme na řeku Sambre a dostáváme se do děsivého úseku naší plavby. Betonové břehy vysoké snad čtyři metry, ve vodě nafta, olej a polystyrenové lahve, celé hodiny proplouváme středem oceláren, koksoven a hutí v oblasti obrovského průmyslového centra města Charleroi. Blíží se večer a představa, že budeme kotvit pod vysokou pecí nás zneklidňuje. Když mineme poslední hromady ocelového šrotu a začne se stmívat, najdeme kus přístavní hráze a loď vyvazujeme. Zdeptáni tou hrůzou jdeme brzo spát a ráno zjišťujeme, že jsme vyvázáni uprostřed atomové elektrárny. Po vy-čištění vodních filtrů ucpaných igelitovou folií pokračujeme co nejrychleji k francouzským hranicím. Na poslední belgické komoře Solre-Sur-Sambre odevzdáváme formulář, jeden díl dostaneme na památku, u pumpy měníme hrst drobných za dvacet litrů nafty a bez nostalgie opouštíme Belgii.

Pavel Kocfelda