|
Po
vodě západní Evropou - část 1.
Německá
spolková republika
Když se můj kamarád
Láďa Ertl rozhodl " na stará kolena" podniknout nějakou
zajímavou a dlouhou plavbu spojenou s přeplavbou své námořní
plachetnice k moři po vlastní ose a nabídl mi účast, rád
jsem přijal. První úvahy a plány měly za úkol určit cíl
cesty a trasu plavby. Po studiu plavebních map a příruček, kdy
limitujícím údajem byl ponor jachty 1,45 m, jsme si vybrali
jako cíl kanál Du Midi v jižní Francii, kde jsme měli známé
a kde se počítalo s přezimováním. Dalšími body v našem plánu
byly Amsterodam a Paříž, které jsme chtěli navštívit a
potom se další trasa vyvíjela na základě evropských vodních
cest. Zanedlouho bylo jasno: Magdeburg, Hannover, Rees, Amsterdam,
Maastricht, Namur, Paříž, Briane, Chalon sur Saone, Lyon, Arles,
Sete, Capestang. Čekalo nás víc jak 3 000 km po řekách a kanálech
západní Evropy.
 Hned
v počátku jsme museli vyřešit první problém, v našem případě
vodní stav na Labi v úseku Střekov - Magdeburg. Začátkem července
se hodnoty plavebních hloubek pohybovaly kolem 110 cm. Protože
jsme již déle nechtěli čekat, zvolili jsme přepravu nákladní
lodí ČSPL v seku Mělník - Magdeburg. Jachta byla naložena
10.7. 98 v přístavu Mělník do tlačné vany spolu s dvěma díly
kormidla pro námořní loď o váze 145 a 84 tun a po vyřízení
přepravních dokladů jsme vypluli. Přechod státní hranice v Hřensku
proběhl bez problémů a zároveň to bylo poslední setkání s
celníky a pohraniční policií po celou dobu plavby. Před sebou
jsme měli tři dny klidné plavby a protože jsme se vezli, bylo
dost času na pozorování okolí a provozu po řece.
Labe
až do Magdeburgu není pro malá plavidla nijak nebezpečné.
Plavební dráha je velmi dobře vyznačená, je zde řada
sportovních přístavů a klubů, kde lze přenocovat a doplnit zásoby,
určité nebezpečí vytvářejí pouze kyvadlové přívozy, ale
jejich počet se zmenšuje. Potkávali jsme celou řadu krásných
a udržovaných starých parníků a poměrně velký počet
obchodních lodí včetně tlačných soustav. Pokud tuto oblast
navštívíte s vlastním plavidlem stojí za pozornost prohlídka
řady měst, kterými Labe protéká - Dresden, Meisen, Riesa,
Torgau, Wittenberg. My jsme tuto možnost neměli, takže jsme trávili
čas plavby fotografováním, debatami s posádkou a poslední údržbou
našeho plavidla před opětovným spuštěním na vodu.
Ten
okamžik nastal v přístavu Magdeburg Zweigkanal, kde nás jeřáb
velmi hladce a bez problémů za 88 DM spustil na vodu. Po vyřízení
formalit s nákladovým listem a po proplutí zdvihadla Rothensee
byl před námi 320 km dlouhý Mittelandkanal. Začal pravidelný
rytmus plavby. Střídání u kormidla, vaření, údržba motoru,
drobné opravy a také prohlídky některých zajímavých měst.
Pro celou plavbu Německem nám neocenitelné služby prokázala
plavební příručka Fuhrer fur Binnenfahrtensport, kterou pro své
členy vydává DMYV, neboli německý svaz vodních motoristů.
Je zde podrobná kilometráž všech vodních cest v BRD, kotviště
pro malá plavidla, tankovací stanice, možnost nákupu, vodácké
kluby a jejich přístavy včetně telefonického spojení. Jsou
zde rovněž informace o plavebních komorách- UKV kanál, rozměr,
rozdíl hladin a pracovní doba. Pro spojení s obsluhou plavebních
komor je nezbytná radiostanice pro plavební pásmo, protože na
každé komoře se plavidlo musí nahlásit a podle situace
rozhoduje obsluha o tom, kterou komorou a s kým bude malé
plavidlo proplouvat. Plavba na této plavební cestě vyžaduje od
kapitána sportovní lodě dodržováním některých zásad pro
bezpečnou plavbu. V prvé řadě je třeba počítat s velkým
provozem nákladních lodí a i s možností, že vás taková loď
bude předjíždět.
 Na
MLK je rychlost omezena na max. 15 km/h. Rychlost některých nákladních
lodí se nám zdála mnohem větší. Pro noční stání je nutné
vybrat buď některý klub s přístavním bazénem, nebo určené
stanoviště pro malá plavidla, kde jsou vhodná vyvazovací zařízení
a kde velká plavidla zmírní rychlost. Úvazy je potřeba provést
pečlivě, protože velké nákladní lodě způsobují velké sání
a pokles hladiny v místě úvaziště může být značný.
V
souvislosti s nákupem čerstvých potravin jsme si prohlédli města
Hannover a Minden a čtvrtý den opouštíme MLK a vplouváme na
Dortmund - Ems - Kanal na jeho 108,4 kilometru. Navštívíme pěkné
město Munster a po proplutí dvou plavebních komor vplouváme na
Wesel - Datteln - Kanal, dlouhý 60,3 km a který nás po proplutí
šesti plavebních komor dovede na nejfrekventovanější
evropskou řeku Rýn.
Na
Rýn vplouváme za nepříznivého počasí s větrem a deštěm
na jeho říčním kilometru 813,2. Potřebujeme překonat asi 56
kilometrů po proudu a hned v prvních okamžicích plavby zjišťujeme,
že to nebude žádná rekreační záležitost. Na řece je velmi
silný provoz obchodní plavby v obou směrech. Velké nakladní
lodě a tlačné soustavy úctyhodných délekm se pohybují značnou
rychlostí, řada z nich nás předjíždí a nelze ani na okamžik
polevit v pozornosti při sledování plavební situace v našem
okolí. Hladina je vlivem proudu a pohybu plavidel silně zvlněná,
vlny jsou nepravidelné a přicházejí ze všech směrů. Hodně
využíváme hloubkoměru a snažíme se plout co nejblíže u břehu,
což je někdy komplikované příčnými regulačními hrázemi.
Řeka na nás zapůsobila svou mohutností a šířkou a v okamžicích,
kdy jsme byli obklopeni loděmi všech možných vlajek, které se
neúnavně prodíraly proti proudu nebo lehce spěchaly po proudu,
jsme si uvědomili jak důležitou dopravní cestou je pro Evropu
tato řeka.
Po
čtyřech hodinách plavby měníme německou zvařilostní vlajku
za holandskou a jsme rádi, že jsme našli úzký vjezd do jezera
Baggersee de Bijland na říčním kilometru 864,3 a vyvázali se
u pěkného mola v prvním holandském sportovním přístavu. Máme
za sebou 868 km po řekách a kanálech Německé Spolkové
Republiky.
Pavel
Kocfelda
|