Novinky, zajímavosti

Novinky, zajímavosti


  

Daelim S250


Chcete-li mít doma maxiskútr, vodou chlazený čtyřtakt, s výborným a osvědčeným motorem o obsahu 250 cm3, pak máme jeden velmi zajímavý typ. Daelim S250. Jestliže korejské a thaiwanské skútry jsou již kvalitou velmi podobné známým japonským značkám, pak cenově jen velmi málo převyšují stroje čínské. Dobrý kompromis jak získat něco, co technologicky ještě z Číny není možné a přitom neplatit to, co je u Japonců obvyklé.

Je klasickým maxi. Velký, pohodlný, povedený design, S 250 používá známý motor značky Kymco, který patří, alespoň dle našich zkušeností k tomu nejlepšímu co je momentálně v tomto obsahu ve světě k dispozici.

Podvozek, stavba

Všechno je relativní. U většiny prodejců se dozvíte, že pouze velká kola zabezpečují dobrou stabilitu jízdy.  Jak stále častěji zjišťuji není tomu vždy tak. Princip je jasný. Velké kolo vpředu by se mělo vždy lépe srovnat s větší nerovností a malé kolo by na tom mělo být hůře. Druhou, avšak velmi podstatnou věcí je stavba a sklon přední vidlice. A právě když jsem poprvé usedl na S250, byl jsem vnitřně hodně přesvědčen že 12 „ palců“ vpředu u maxi je opravdu velmi málo a větší „třináctka“ vzadu mi přišla nelogická. „To je systém  Honda a perfektně to funguje„ dozvěděl jsem se od několika zavilých „hondistů“. Pravda je, že jízdní vlastnosti, které jsem zvláště v prvních kilometrech bedlivě sledoval, byly až překvapivě velmi dobré. Naopak, mnohokrát jsem testoval i „velká kola“ tedy patnáctky či šestnáctky a ne vždy to bylo lepší. Tedy zdaleka to není pouze o velikosti kol, ale i o sklonu vidlic a celkovým doladěním. Když do nich dáte například ne zcela optimální olej, můžete se dočkat velmi špatných výsledků. A právě s tím mám dost negativních zkušeností. Naopak když je dobře postavená vidlice propůjčuje i malému kolu jako je dvanáctka  velmi slušné vlastnosti i na velmi nerovných površích. Ostatně nemusím chodit daleko. Jedním z mých oblíbených strojů, které vlastní naše redakce je Piaggio X9, ještě donedávna vrchol této proslavené značky. Obě kola čtrtnáctky a přesto jsem nikdy neměl pocit, že stabilita na nerovnostech je zde vyšší než na S 250. Přední sedák je opatřen vysokou zádovou opěrkou tak, jak v této třídě bývá zvykem. Spolujezdec obývá „horní„  patro a má dokonalý přehled.

Motor

Klasické, vodou chlazené Kymco 250 si do portfolia vzal Daelim proto, že motory ve stejné třídě nedělá. Chtěl tak do své vlajkové lodi dát to nejleší co bylo k dispozici. Domnívám se že to bylo velmi dobré rozhodnutí, protože ve „dvěstěpadesátkách“ v oblasti vodou chlazených skůtrových 250 cm3 motorů  volně k dispozici  jsou ze špičkových jednotek v podstatě pouze  Piaggio Quaisar 250, a Kymco 250. Vše ostatní je buď o mnoho horší nebo není k dispozici mimo mateřskou továrnu. Nebo není možno od mateřských firem koupit. Například  Honda  si své současné motory hlídá a uvolňuje pouze desítky let staré modely, což je výrazně patrné například  na čínské konkurenci, která právě koncepci starých „hond“ nejčastěji používá. Kymco  v Daelimu využívá všech svých dobrých vlastností. Motor je pružný, nenáročný na pohonné hmoty. I při velmi razantní jízdě převýší jen o maloučko hranici čtyř litrů, při běžné jízdě jde pak hodně pod čtyři litry. A to i přesto, že se jedná o karburátorový motor, který bývá  většinou podstatně žíznivější než „stříkačky“. Když už jsem u toho, jezdil jsem již na několika Kymkách  i Piaggiech právě se vstřiky a musím říci, že mi karburační systém vyhovuje více. Má  obecně podstatně větší akceleraci díky tomu, že jeho dynamika není pod kontrolou elektroniky. A jestliže zde je doladěná i spotřeba /více méně dle stylu obdobná/, pak se domnívám, že jde o stav takřka optimální.

Kufry

    

Žádný pořádný skútr nemůže být bez možnosti slušného zavazadlového prostoru. Asi to bude znít příliš reklamně, ale i zde jako u ostatních redakčních skútrů, či těch které jsme měli na testy jsme sáhli po Givi, protože s nimi máme nejlepší zkušenosti. Ze začátku to bylo trochu složitější s vlastním nosičem „plotny“. Zde jsou dvě základní varianty. Nosič originál, který v první dny nebyl k dispozici, druhou variantou byla úprava některých univerzálních modelů. Tady je opět zcela nejlepším řešením univerzál od Givi, který jsme však museli upravit vzhledem k atypickým úhlům upevňovacích šroubů. Použili jsme obě možnosti a domníváme se, že obě jsou zajímavé. První alternativa Givi je robustnější, základem řešení je trubkový univerzál s plochým profilem. Museli jsme trochu zaimprovizovat a upravit konec šikmých „hokejek“. Na ty jsme pak již běžným způsobem přidělali hliníkovou kloubovou hlavu, na kterou je namontována speciální kovová plotna Givi. Původní madla i ochranný chromový držák, který nese opěrku spolujezdce jsme nechali v původním stavu. Když přišel originál Daelim, vyzkoušeli jsme samozřejmě i ten. Opticky je subtilnější a vyžaduje odmontování ochranného chromového rámu. Přestože šlo o originál i zde jsme museli udělat jednu drobnou úpravu, se kterou se však lze setkat i u mnoha dalších nosičů. Vzhledem k řídkým příčkám nosiče jsme nemohli k upevnění univerzální plotně Givi s tvrzeného plastu použít dodávané úchyty. Zde jsme použili řešení s dodatečnou  výrobou spodní desky hliníku vyvrtáním potřebných otvorů. Vzhledem k tomu , že plotna má desítky připravených otvorů, přiděláte ji pomocí tohoto řešení bez jakéhokoliv, byť sebemenšího kompromisu i s více šrouby než je originál. Toho jsme využili i pro montáž původní opěrky, kterou jsme použili z původního chromového rámu. 

    

Zatímco nosiče Givi, jak již bylo řečeno, spolu s původními madly působí bytelně, druhé řešení vypadá mnohem lehčeji. Obě řešení jsou však velmi dobrá a záleží na osobním vkusu, které komu více vyhovuje. Co se týká vlastního kufru zde jsme opět zvolili největší variantu řady Monolock E 470 Simply s montáží dodatečného brzdového světla ve víku kufru. Tento nejnovější a největší model je vynikající především tím, že se do něj vejdou i dvě klasické integrální přilby bez omezení.

Jízdní vlastnosti

   

Je to neuvěřitelné, jak již bylo řečeno, je až s podivem, jak relativně malé dvanáctkové kolo může poslouchat i ve velmi náročných situacích. Stále více se ukazuje, že když dělají dva totéž, není to vždy stejné a může záležet  pouze na detailech. Malé dvanáctkové kolo opravdu poslouchá, řidítka nemají sebemenší touhu být neklidná a k tomu se ještě chová velmi sympaticky i při projetí díry. To přičítám, jak jsem již naznačil, především perfektně propracované přední vidlici přesně dle receptu Honda. Nasnadě je otázka, proč spojuji Hondu s Daelimem. Odpověď je velmi jednoduchá. Dlouholetá spolupráce v oblasti skútrů. Sedadlo spolujezdce je příjemné a pohodlné, část určena řidiči by mohla být trochu delší, což by uvítali zvláště jezdci vyšších postav. Není to však nikterak dramatické, brzy si zvyknete a usadíte se tak, že je vše v pohodě i při dlouhých  jízdách. Palubní přístroje jsou v „tříbudíkovém“ uspořádání s rychloměrem uprostřed a teplotou chladící kapaliny a stavu paliva po stranách. Působí nadčasově, nepodléhají žádným módním výstřelkům, což působí sportovním a velmi čistým dojmem. Snad jediné, co bych palubce vytkl, je až trochu spartanské řešení bez otáčkoměru a chybí mi a trochu zneklidňuje absence kontrolky mazání. Při občasné kontrole hladiny oleje je však tento fakt více méně zanedbatelný, protože náhlý únik oleje u těchto motorů je velmi neobvyklý. Naopak vynikající je například systém s halogenovými žárovkami hlavních světlometů. Jsou uspořádané klasickým motocyklovým systémem, tedy jeden světlomet je potkávací, druhý pak dálkový. Výborné jsou brzdy. Kotouče na obou kolech a dobré vyladění umožňují velmi účinné brzdění s minimálním rizikem zablokování kol.

Závěrem

Tento model má velmi  zajímavou i cenu. Zatímco běžné dvěstěpadesátky stojí dnes kolem 115 až 150 tisíc, „maxiskútry se pak většinou blíží té horní hranici, pak Daelim S250 stojí zhruba 92 000 Kč.

Výborný podvozek, dobrá geometrie a osvědčený vodou chlazený motor pohodlný ve městě, na okresce i na dálnici a výsledek je zřejmý. K tomu ještě velmi příznivá cena, tak lze S250 bez nadsázky charakterizovat. A to jsem ještě zapomněl na osobitý design v klasickém uspořádání s rovnou podlahou kam bez problému umístíte například cestovní tašku a získáte další potřebný prostor, kterého zvláště při delších cestách ve dvou není nikdy dost. Podle našeho názoru patří k modelům s absolutně nejlepším poměrem cena výkon na našem trhu. Lze jej doporučit všem, kdo chtějí výkonného maxiskútra, tu a tam zavítají i na dálnici, kde jezdit se slabšími modely je nejen nepříjemné, ale také nebezpečné. Je ideálním řešením pro každého, kdo chce výkon a komfort a neplatit přitom zbytečně velké peníze.

 Petr Řezáč  
foto autor

 

 

                                                                               

 

 

 

 

Z obsahu