|
To, že Alfa Romeo dělá jedny z nejhezčích
automobilů na světě, není žádnou
novinkou. Brera,
kupé ve stylu 2+2 je však „kousek“
opravdu povedený s řadou cen, které za svůj
krátký život dostala. Ta nejvýznamnější pak
„Nejkrásnější auto světa“. Ale také třeba „Nejlepší vůz“ ženevského
autosalonu či nejlepší prototyp v dobách,
kdy byla ještě pouhou studií.
Giugiarův nenapodobitelný styl
dodává Breře vzácnou vyrovnanost tvarů, ale zároveň
vyvolává pocit síly a výbušné dynamiky. Přes,
ve své kategorii
relativně velké rozměry /délka 4410 mm,
šířka 1830 mm a rozvor 2528 mm/ působí kompaktním
dojmem. Ostatně Brera se od ostatních
klasických čistokrevných
sporťáků
odlišuje i dalšími vlastnostmi. I když je vůz ve třídě 2+2,
vzadu se dá docela slušně sedět i když samozřejmě
o trochu skromněji než v limuzíně. Pro děti
či pro „nepřerostlé“ však dle mého názoru
bez problému. V této kategorii není samozřejmostí
ani zavazadlový prostor o velikosti 300 litrů.
Technika
Čistokrevný
moderní sporťák má mít především vytříbenou techniku, aby byl dobře
zvladatelný i ve vysokých rychlostech při dostatečném
pohodlí a komfortu. I to je u Brery vyřešeno k plné
spokojenosti posádky. Čtyřprvkové zavěšení s vysoko
uloženým příčným ramenem vpředu. Vzadu pak víceprvkové
zavěšení, které zajišťuje vysokou dynamiku,
aniž by snižovalo stabilitu vozu. Brera je čtyřkolka
se systémem, který se nazývá Q4 a spolu s motorem
3,2 V6 JTS s výkonem 200 kW a točivým 322 Nm
momentem dodává řidiči, jak jsme mohli dostatečně
v praxi ověřit, netušenou radost z jízdy.
Ostatně motor 3,2 V6 JTS je se svými 260 k nejsilnějším
ve stáji Alfa. Je také prvním, který používá
systému změny úhlu otevírání ventilů Twin
Phaser. Tento systém umožňuje především velmi
pružnou jízdu s výbornou akcelerací i bez
nutnosti řazení a i v nízkých otáčkách překvapuje
silným točivým momentem. V Breře
akceleruje z 0 na 100 za 6,8 a jeho rychlost
240 km/hod je dostatečná.
Srdcem
stálého pohonu všech kol Q4 je mechanický centrální
diferenciál Twindiff vyvinutý z typu Torsen
C, který rozkládá točivý moment motoru mezi přední
a zadní nápravu podle momentální přilnavosti k vozovce.
Rozložení nepatrně preferuje zadní nápravu v poměru
57 ku 43% na předek.
Jízdní dojmy
 Říci,
že se v Breře se cítíte jako v letadle,
by byl anachronizmus. Protože zatímco Brera má nádherné
analogové „budíky“a evokuje touhu po
rychlostech, nejnovější Airbusy a Boeingy vypadají
v kokpitu se svými velkoprostorovými monitory
spíše jako televizní střižna. Tedy nádherné
budíky, sportovní pocit umocněn šikmo nakloněným
středovým panelem ve stříbrném eloxu. Hluboké
stínění, přehlednost a logické rozmístění
ovládacích prvků /což u některých automobilek
zdaleka není samozřejmostí/, to vše jsou
detaily, které vyvolávají vesměs příjemné
pocity. Ty vás však rozhodně neopustí ani po
stisknutí startéru. Ba právě naopak. První co vás
napadne po vjezdu na dálnici, že se naši zákonodárci
se svou maximální „stotřicítkou“ opravdu moc
nevytáhli a nutí vás se na obdobné komunikaci
pohybovat hlemýždím tempem. Brera drží díky svému
výbornému podvozku s přehledem
dokonce i na milionech drobných nerovností,
kterými jsou naše komunikace „rafinovaně“
opatřeny. Ke komfortu jízdy přispívají dobře
anatomicky postavené přední sedačky s vestavěnými
opěrkami hlavy, které jdou velmi jemně doladit
tak, aby se řidič cítil při jízdě v pohodě
bez kompromisů. Aerodynamický zvuk v kabině
byl i při vyšších rychlostech velmi nízký.
Ocenili jsme i velké panoramatické střešní
okno, které vytvářelo pocit prostoru a pohody.
Jestliže i u některých velmi drahých automobilů
platí, že audio souprava nemusí být nic moc, tak
Brera tento problém rozhodně nemá. Osvědčený
systém Bosse “hraje“ velmi přesně v celém
spektru, zvuk je přesný a čitelný a svoji
kvalitou jen umocňuje celkový dojem z tohoto
velmi povedeného modelu.
/per/
|
