|
Klasické závěsné kotle najdete zde.
Kondenzační
plynové kotle – trendy ve vytápění II
 Zjišťovali
jsme, jaké
jsou dnes trendy ve vytápění domácností. Důraz je jednoznačně
kladen na úsporu energie a ekologičtější provoz. Vzhledem
ke stále vzrůstajícím cenám energií se nelze divit. Proto
hledáme možnost jak úsporněji vytopíme svůj dům, či byt
a jak levněji ohřejeme užitkovou vodu. Zaregistrovali jsme
zvyšující se nabídku obnovitelných a alternativních
zdrojů – slunečních kolektorů a tepelných čerpadel.
Letos také prodejci topné techniky zaznamenali nárůst
prodeje plynových kondenzačních kotlů, které jsou úspornější
než kotle klasické. Pak jsme postřehli ještě jeden, dalo by
se říci paradox. Ekologie, neekologie, komfort, nekomfort –
bohužel se navyšuje i prodej kotlů na pevná paliva, viděli
jsme také novinky z této oblasti. To je dle našeho názoru
důvod k zamyšlení.
Ale vraťme
se kondenzačním kotlům. O kondenzačních kotlech jste si u nás
již mohli letos přečíst zde. Tento materiál jsme ještě
rozšířili o další informace. Podrobněji probereme aspekty
použití těchto kotlů, jejich výhody i nevýhody, abyste i
vy mohli zvážit zda pro vaše účely je kondenzační kotel přínosem.
Pokud tedy uvažujete o koupi kotle, tak doporučujeme uvažovat
o kondenzačním, který je jednoznačně i přes vyšší
vstupní náklady úspornější. A pokud usoudíte, že chcete
kondenzační kotel, tak vám přinášíme v příloze přehled
kondenzačních kotlů, které se u nás prodávají.
Proč
zvolit kondenzační kotel?
Podívejme
se nejprve na základní princip kondenzační
techniky:
Při
spalování zemního plynu (metanu CH4) nebo propanu
(C3H8) vzniká určité množství vody.
Hořením dochází k jejímu ohřevu. Ta pak v podobě
vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny hoření
a odchází. Tepelné spaliny s sebou nesou část schované
tepelné energie, tzv. latentní teplo. Pokud tyto spaliny
ochladíme pod teplotu jejich rosného bodu, dojde ke změně
skupenství - kondenzaci obsažené vodní páry a k uvolnění
tohoto tepla. V kondenzačním kotli se takto uvolněná
energie pomocí výměníku využije k ohřevu topné vody.
To znamená,
že nejen ušetříte při spotřebě paliva, ale navíc je
kotel šetrnější k životnímu prostředí.
Pořizovací
cena kondenzačního kotle je sice vyšší než cena kotle
klasického, ale:
1) výrazně
ušetříte při spotřebě paliva (porovnáváme s plynovým
kotlem klasickým)
2) životnost kondenzačního kotle je delší než životnost
kotle klasického
3) nemusíte vložkovat komín nerezovými vložkami, odkouření
u kondenzačního kotle je podstatně levnější
Toto jsou tři
základní aspekty, které se podílejí na úspoře vašich výdajů.
Ale tak jednoduché to zase není. Je potřeba vzít v úvahu
další faktory, které ovlivňují míru vašich úspor při
vytápění. Jsou to především tepelné ztráty objektu a správná
volba kotle právě pro vaše konkrétní podmínky. I když se
více o této problematice můžete dočíst i u nás, konkrétní
typ kotle by vám měl doporučit odborník, který by měl
zhodnotit prostředí, ve kterém se bude kotel používat. Zde
jsou důležité především tepelné ztráty objektu a rozsah
výkonu kotle. Pozor – důležitá je i spodní hranice výkonu
kotle.
Úspor paliva
se dosáhne především kondenzací,
při které je zužitkována i ta část tepla, která u konvenčních
kotlů uniká do komína. Toto dodatečně získané teplo je
využito pro předehřev vratné vody z ÚT.
Dále
by měl být optimalizován proces spalování v celém výkonovém
rozsahu kotle.
Důležitá
je také široká lineární modulace kotle. Ta umožňuje dosažení
rovnoměrného vytápění objektu v rozsahu 20 – 100% výkonu
kotle. Většinou po 3/4 topné sezóny je plně postačujících
25 – 50 % nominálního výkonu kotle. Všechny konvenční
spotřebiče, u kterých nelze snížit výkon na tyto hodnoty při
zachování stejně vysoké účinnosti, se tedy stávají na
3/4 topné sezóny neekonomickými. Kotel by měl být schopen
pracovat s maximální účinností i během nejběžnějších
teplot okolo 0 °C, kdy k pokrytí aktuálních ztrát postačuje
pouhá 1/3 vypočteného výkonu. Tato přednost se nejvýrazněji
projevuje u moderních rodinných domů. Dnešní novostavby mají
obvykle tepelnou ztrátu okolo 10 kW. Podle výše uvedených, v
praxi ověřených zásad je tedy potřeba pro běžný provoz
takovéhoto domu dosáhnout startovacího výkonu kotle menšího
než 3,5 kW. Pokud není tento parametr splněn a kotel je
provozován mimo svůj pracovní rozsah, začíná tzv.
cyklovat. Standardní kotle se startovacím výkonem okolo 6–8
kW absolvují takovýchto cyklů okolo 40 000 ročně. Toto číslo
vypadá značně nevěrohodně, ale po přepočtu na počet topných
dnů v roce představuje jeden start kotle během 10 minut. Správně
zvolený kondenzační kotel u novostavby by měl startovat cca
10 x méně.
Jeden příklad z praxe
 Například
jeden zcela konkrétní příklad ze Švýcarska. Řadový
rodinný dům Kuhnových v Märstettenu je obýván 4 člennou
rodinou a má 5 obytných místností – obytná kuchyň v přízemí,
3 pokoje v prvním patře a obytné podkroví. Celkem 180 m2 vytápěné
plochy. Přízemí a podkroví je osazeno podlahovým vytápěním,
první patro pak radiátory. Fasáda domu je zděná, má
12centimetrovou venkovní izolaci s hodnotou k=0,3, okna mají
k=1,6. Tepelná ztráta je blízká 6 kW. Dům představuje
standard novostavby v dané oblasti.
V objektu byl původně nainstalován plynový kondenzační
kotel s lineární modulací výkonu od 4,8 kW. Tento kotel zde
byl provozován v období od 1.10.1997 do 30.9.1999 a vykazoval
roční spotřebu okolo 10 500 kWh. Je to jistě vynikající
hodnota, ale kotel se vzhledem k velmi nízké tepelné ztrátě
domu vyznačoval neobvykle vysokým počtem startů a nevyužíval
své základní přednosti – široké lineární modulace výkonu.
K 1.10.1999 byl původní kotel nahrazen vhodnějším modelem s
výkonovým rozsahem 0,9–9,5 kW a byl provozován a sledován
v období od 1.10.1999 do 30.9.2001. První poznatek byl získán
téměř okamžitě – počet startů kotle byl silně redukován,
na 15 % původního počtu. Hmatatelný výsledek přišel v září
2000, jeden rok po přestavbě – spotřeba plynu se snížila
z 10 744 kWh na 8 401 kWh. Zima byla ovšem teplejší o 1,6 %
denostupňů. Přesto činila úspora po provedeném přepočtu
na denostupně neuvěřitelných 20 %. Za období roku 2000/2001
byly výsledky ještě lepší (viz graf).
Kotle s výkonovým rozmezím 0,9–9,5 kW a 2,4–13,5 kW umožňují
vysoce komfortní a nepřerušované vytápění objektů s
velice nízkou okamžitou potřebou tepla. Loňské a předloňské
zkušenosti s aplikacemi těchto typů kotlů do novostaveb v ČR
vykazují stejné příznaky, které jsou uvedeny ve zmíněném
příkladě - u objektů, kde je minimální výkon kotle roven
nebo nižší 25 % tepelné ztráty domu je dosahováno špičkových
výsledků ve spotřebě paliva a počet startů kotle nepřekročí
3 500 za rok.
Toto se týká především objektů s malou tepelnou ztrátou
- většinou novostaveb. u objektů s vyšší tepelnou ztrátou
- starší stavby, ne tak dobře izolované nepotřebují kotel
s tak nízkou spodní výkonovou hranicí.
Kdy se vrátí zvýšená investice do koupě
kondenzačního kotle?
Souhrn všech výše uvedených parametrů zaručuje celkovou roční
spotřebu plynu nižší o 25–40 % oproti ostatním kotlům
klasické konstrukce. Záleží pouze, s jakou technickou úrovní
standardního výrobku provedeme toto porovnání. Například u
propanu je při současných vysokých cenách ropy návratnost
investice do kondenzačního kotle necelé 2 roky, u zemního
plynu se pohybuje okolo 4 let. To je reálná situace v roce
2004. S předpokládaným nárůstem ceny za zemní plyn se doba
návratnosti investice do kondenzačního kotle ještě výrazně
zkrátí.
/or/
|
